Historie SDH Bušovice

      Sbor dobrovolných hasičů je jednou z nejstarších a dosud pracujících organizací v Bušovicích. Byl založen 17. července 1910 v Bušovicích a měl 25 členů a koněspřežnou stříkačku. Její funkční repliku nyní sbor vlastní a jezdí s ní na různé hasičské akce s osádkou v dobových uniformách.
       Následující text je citací z historických kronik, proto respektujte jeho zvláštní slovosled.
       První stanovy sboru byly uznány výnosem č.k. místodržitelstvím království Českého ze dne 2. prosince 1909, číslo 278114. Po svém založení stal se sbor roku 1910 členem hasičské župy rokycanské.
       Ustavující schůze byla 7. listopadu 1909. O důležitosti sborů hasičských promluvil řídící učitel František Bartovský. Přihlásilo se 25 členů. Vykonána první volba, Stanovy obecním výborem schválené dány ke schválení. Podána žádost na nošení stejnokroje a užívání signálů. Povolení stejnokroje a signálů bylo schváleno.
       Okresní výbor v Rokycanech udělil sboru dobrovolných hasičů v Bušovicích pod č.3409 OV ze dne 7.11.1911 částku 50 K na zakoupení hasičského náčiní. Zemský výbor Království Českého oznámil okr. výboru výnosem svým ze dne 22.3.1911, čís. 28397, že na základě poradní komise z 20.3.1911 se za účelem rozdělení výnosu hasičského fondu pro věcné podpory usnesl J.V.Království Českého, povolit tamnímu sboru na zakoupení stříkačky a zřízení sboru podporu 500 K.
       Cvičiště se upravilo v hořejší části obce, kde v roce 1887 vyhořela zvaná Stará hospoda čp. 7. Spáleniště v části obce zvané Ves, severní část. Daroval p. Jan Krauz čp.4, bývalý starosta obce, co veřejný statek a podmínkou, že na tomto místě se stavět nebude. Tím darem rozšířena byla náves a v rohu u mostu k Sedlecku postaveno bylo leziště místního sboru dobrovolných hasičů.

        Roku 1914 vyhlásilo Rakousko tzv. Mocnářství rakousko-uherské, válku Srbsku a většina činných členů bušovického sboru musela nastoupit vojenskou službu, z níž se jich několik nevrátilo. Na jejich památku je v Bušovicích vystavěn pomník
       Po skončení války sbor pokračoval ve své činnosti a postupně se dovybavoval potřebnou technikou. Významným počinem bylo zakoupení motorové stříkačky od firmy Stratílek, roku 1933, nákladem 43000 Kč. Tato částka byla provedena jako zápůjčka u spořitelny. Motorová stříkačka byla slavnostně předána dne 4. června 1933. Na této slavnosti byla od 6. hodin ráno do 10 hodin zatěžkávací zkouška stříkačky. Pak byla ukázka hašení požáru dříve a nyní. Ruční stříkačka s příslušenstvím 200 m hadic byla prodána do sboru Bučí-Manětín za 5000 Kč.
        V roce 1945 při likvidaci německé armády bylo zajištěno auto Ford, které bylo pro družstvo 9. členů a převoz stříkačky.
        V roce 1960 bylo usneseno, aby se provedla přístavba zbrojnice. Toto usnesení bylo v jednání Rady MNV. S pracemi se začalo na jaře roku 1962. Byl přidělen stavební materiál a práce na přístavbě byly dokončeny téhož roku na podzim.
        Roku 1964 projednal Josef Hůlka koupi krytého vozu Tatra-805 v mototechně v Plzni. Auto se zakoupilo z prostředků MNV. Po té nám bylo přiděleno auto RND s namontovaným čerpadlem a s prostorem pro mužstvo, typu AS 16 se závodu Hrudkovny. Skříňový vůz Tatra-805 byl přemístěn jinam.
       V roce 1972 byla převzata požární cisterna z RND přepisem kmenového jmění z PS Rokycany. Po dovezení bylo nutné uvažovat s další přístavbou zbrojnice. Po dohodě s MNV bylo ujednáno započít s přístavbou co nejdříve, protože není garáž pro cisternu. Materiál zajistil MNV. Začalo se 4.11.1972 se šalováním a betonováním základů. Hrubá stavba byla dokončena do výroční členské schůze, konané dne 16.12.1972, na které se hodnotila vykonaná práce.
        V této době se také začíná rozbíhat soutěžní hra pro mladé požárníky PLAMEN. Také u naší organizace se vytvořilo družstvo mladých požárníků a zapojilo se do této hry. Tímto okamžikem započala se série velkých i malých úspěchů v této hře, které dosahovaly naše děti bezmála 25 let. A mladí požárníci nejen soutěžili. Také vystupovali na oslavách různých výročí, zabezpečovali žňové hlídky, soutěžili ve sběru papíru, chodili na různé kulturní akce. Největší zásluhu na péči o mladé požárníky měl pan Josef Racek, hasič tělem i duší. Pro mládež byla vytvořena pěkná klubovna v požární zbrojnici. Požární zbrojnice se tak stala jednou z pěkných budov naší obce.
        V druhé polovině 70. let vlastnil náš požární sbor AS-16, AC-16. K udržení těchto starších strojů v dobrém stavu bylo třeba mnoho úsilí a hodin práce. Vzájemnou spoluprací MNV, JZD a Sboru se nám to i dařilo. Hasiči patřili mezi nejlepší organizace v obci. Zúčastňovali se i veřejných akcí, směn, brigád, pečovali o svěřenou techniku a pracovali i v orgánech státní správy. S ohledem na blízkost družstevní dílny, kde pracovali i dobrovolní hasiči, a byli schopni akce do dvou minut, byl zaslán požadavek na MNV k zakoupení nové cisterny ŠKODA.
        Poslední červencový den 1975 vypukl v 8.50 hodin dosud největší požár v obci. Hořet začala družstevní stodola plná sena a několik strojů a traktorů. Více než 10 požárních sborů se sjelo. Stodolu už sice nikdo zachránit nedokázal, ale kravín byl zachráněn. Ukázalo se, že nové autocisterny je nám třeba jako soli. Bylo slíbeno, že cisterna bude k nám převedena ze závodu ŠKODA Plzeň. Ale nestalose tak.
        Až v roce 1980, kdy jsou Mladí požárníci opět v krajském kole a sbor slaví 70. let od svého založení, je nám cisterna opět přislíbena. Jen, co bude přidělena na okres Rokycany, bude naše. Dočkali jsme se 20. listopadu 1980, kdy jsme ji odebrali přímo ze závodu ve Vysokém Mýtě za 202.985,- Kčs. Akceschopnost se zvýšila, ale přibyly i starosti. S údržbou, zajetím a obsluhou. Stará cisterna nebyla vyřazena, ale převedena do PS Těškov.
        V letech 1981, 82 mladí požárníci zvítězili v okresní soutěži PLAMEN. Na tábor požárníků do Zruči jezdilo každoročně několik mladých požárníků. Obdrželi jsme i pochvalný list od KV SPO v Plzni. Dne 17.12.1982 obdrželo 13 členů odznak Vzorný požárník III. stupně.
        21. ledna 1983 se v Bušovicích uskutečnila okresní konference, 14. května okresní kolo PLAMEN a 3., 4. a 5. června pak krajské kolo hry PLAMEN. Toho se zúčastnilo na 200 účastníků a hostů. Po těchto vzorně zvládnutých akcích a za dobrou práci s mládeží a po přímluvě vládního činitele získali jsme nový vůz AVIE. Jeli jsme pro ni do Jaroměře 9.června 1983. Dosavadní Pragu VA 16 si od nás převzala ZO SPO Liblín. Stali jsme se tak moderně vyzbrojeným požárním sborem.
       Akceschopnost našeho i okolních sborů opět prověřil velký noční požár stodoly v usedlosti pana Josefa Kozáka, 14. ledna 1984 ve 21 hodin. Obětavý zásah zabránil rozšíření ohně na další stavení ve dvoře i sousedů.
        Kromě řady kulturních akcí v obci zorganizovali požárníci v těchto letech několik autobusových dvoudenních zájezdů do všech možných koutů Čech i Moravy. Nezapomenutelným zážitkem byla i návštěva požárnického muzea v Přibyslavi 19.5.1984.
       18. října 1985 zvolila Výroční členská schůze sboru výbor organizace ve složení: Racek Josef, Tomáš Rudolf, Blahník František, Hůlka Ladislav, Černý Josef, Tomášek Zdeněk ml., Koželuh Josef, Hůlka Josef, Brož Bohumír, Chrásta Karel, Tomášek Jaroslav, Černý Josef ml., Racek Jiří, Hůlka Vlastimil a čestným členem byl Václav Havránek st. V revizní komisi byli pak Nový Jindřich, Kozák Josef a Tomášek Zdeněk st. Výbor v tomto složení pracoval do roku 1988. Velká pozornost byla v tomto období věnována preventivním prohlídkám a především péči o svěřená vozidla a to nejen před technickými prohlídkami. Vzájemná dohoda se zemědělským družstvem nám umožnila větší opravy provádět v dílnách družstva. Zde je nutno poděkovat i bývalému mistrovi panu Josefu Hůlkovi. Ten, co by vedoucí opravářské dílny, především zabezpečoval tyto opravy.
       V květnu 1988 jsme zasahovali při lesním požáru ve Všenicich. Cisterna se zde velmi osvědčila. Obdrželi jsme i poděkování od Lesního závodu Zábělá. 30.8.1988 hořel ve 3 hodiny ráno stoh slámy ve Smědčicích. I tento zásah zvládli naši hasiči úspěšně. Škoda tenkrát činila 15000 Kčs a zachráněno bylo rozmetadlo i valník.
       Změny v roce 1989 zasáhly i organizace požární ochrany v celé republice a tak na návrh předsedy Josefa Racka se dne 6.září 1990 na členské schůzi přejmenovala naše ZO SPO Bušovice na Sbor dobrovolných hasičů Bušovice. Z požárníků se opět stali hasiči se svým jediným úkolem ochrany majetku a zdraví svých spoluobčanů před požáry a jejich následky.
       A to už se dostáváme do současnosti. Z mladých požárníků vyrostli velcí hasiči, někteří jsou dokonce hasiči z povolání. Ti jsou pro náš sbor neocenitelní. Mají výcvik, znají předpisy, dokáží zacházet s moderní technikou, kterou pořizujeme za podpory obece Bušovice. Výjezdová skupina má moderní ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje.
       Důležitým počinem poslední doby byla rekonstrukce cisternového vozu CAS v roce 2007. Finančně se na rekonstrukci podílela obec Bušovice, Město Plzeň, HZS Rokycany, obec Smědčice a občané Bušovic. Celková částka byla 598.871,-Kč. Výrazně se tím posílila akceschopnost výjezdové jednotky.
       V roce 2014 obecn Bušovice zakoupila starší hasičský vůz Mercedes od německé obce Heroldsbach, ovšem ve výborném technickém stavu. Vůz hasiči upravili pro provoz v České republice a vybavili stroji z dosluhující AVIE. Ta byla prodána.
       A aby naše relativně moderní technika měla důstojné uložení, obec Bušovice nechala ke stávající hasičárně přistaviět budovu pro čištění, praní a uložení obleků i se školící místností. V dubnu 2018 dostali hasiči budovu do užívání. Získali tím velice důstojné zázemí pro svoji činnost.
       A tím už se dostáváme do současnosti, o níž si můžete přečíst v dalších oddílech těchto stránek.